Rodina

Lidická sbírka umění vznikla netradičním způsobem –na začátku bylo špatné svědomí. Vv roce 1966 Sir Barnett Stross, anglický lékař,v rámci hnutí“Lidice budou žít“vyzval výtvarné umělce z celého světa, aby darovali svá umělecká díla a položili tak základ sbírky umění.
O rok později inicioval berlínský galerista René Block dary německých umělců.
Mezi těmito dary byl i Strýček Rudi od Gerharda Richtera z roku 1965.
Strýček Rudi je namalovaný podle fotografie a také jako fotografie, poněkud rozmazaná, vypadá.


Gerhard Richter - Onkel Rudi, 1965

Gerhard Richter se narodil v roce 1932 v Drážďanech a jako mnoho dalších byl členem Hitler Jugend.
A zatímco jeho strýc Rudi padl během války jako nacistický důstojník, jeho mentálně postižená teta Marianne skončila v táboře provádějícím euthanázii, kde ji sterilizovali a kde také zemřela a byla pohřbena do masového hrobu..
Strýček Rudi se na černobílé olejomalbě rozpíjí, ztrácí a místo konkrétního rozesmátého strýčka, tam zůstává jen rozmazaná vzpomínka na nějakého nacistického důstojníka.
Na protipólu strýčka Rudiho, Tetě Marianne, také z roku 1965, zachytil Gerhard Richter sám sebe se svou čtrnáctiletou tetou podle momentky z roku 1932. Marianne tak zůstala navždy čtrnáctiletá,usmívající se, hrdá na to, že jí bylo svěřeno hlídání synovce.
Ironií je, že Richterův tchán byl doktorem SS odpovědným za program eutanazie právě v oblasti Drážďan.

Gerhard Richter - Tante Marianne, 1965

Portréty...

Návštěvníci National Portrait Gallery v Londýně vybrali jako nejlepší ze všech portrétů přihlášených do National Portrait Award portrét od malíře, který není portrétistou. Tím malířem je Michel Ožibko a portrétem je„IdeathII“,ten kde má dívka oči sklopené.


Ideath I




IdeathII

Diptych“ IdeathI“ and „IdeathII“ namaloval částečně i proto, aby dokázal, že překoná sám sebe – tedy svojí parafrázi dívky s perlou, kde v souladu s tím, jak si představujeme Holandsko dnes, perlu nahradila fajfka na gandžu.


Girl with… (portrét Frederike Höppner), olej na plátně, 2008.

Stejně jako dívka s perlou není pouhou parafrází té Vermeerovy, ani Ideath není pouhým portrétem; v sluchátkách, která má dívka v uších, zobrazil Michael Ožibko izolovanost, do které se sami uzavíráme.


Před Michaelem Ožibkem byl v Anglii oceněn, jak diváky, tak i odbornou porotou, ve stejné soutěži Hynek Martinec, další hyperrealista, s portrétem Zuzana v ateliéru. Ten připomíná fotografii daleko více, při prvním pohledu diváka nenapadne, že jde o olejomalbu.


Hynek Martinec - Zuzana in Paris studio, acrylic on canvas 130x110 cm 2006-07